Hor

Jinak také Hór a latinsky Horus, byl staroegyptský bůh nebes, slunce a světla, božský vládce Egypta. Slunce a Měsíc byly považovány za jeho oči. Jeho otcem byl Usire a matkou Eset. Byl zobrazován jako muž se sokolí hlavou nebo jako sokol.

Po zavraždění jeho otce Usírea bohem chaosu Sutechem, bojoval Hor se Sutechem o trůn Egypta. V této bitvě (na vrcholu blíže neurčené hory) ztratil jedno oko, které se poté stalo symbolem ochrany celéhoEgypta a jedním z nejdůležitějších symbolů moci – tzv. Horovo oko. Po bitvě se stal prvním faraonem starověkého Egypta („Sjednotitel Dvou zemí“) a všichni ostatní faraoni byli považováni za jeho převtělení. Sám měl čtyři syny: Duametefa, Hapiho, Imseta a Kibehsenefa.

 

Bylo mu zasvěceno mnoho chrámů, nejznámější z nich byly chrám v Edfu a chrám v Kom-Ombu. Jeho uctívači se nazývali šemsu hor. První zmínky o jeho kultu pocházejí z konce 4. tisíciletí př. n. l. a byl to první bůh, který byl takto uctíván po celé zemi (tj. v Horním i Dolním Egyptě).

 

Jedno z nejstarších a nejvýznamnějších božstev, uctívané ve více podobách (od místního kultu k bohu říše) v průběhu celých dějin Egypta. Od počátku zbožštěný sokol splývající se sluneční září (Hór jako slunce a jeho bůh). Jako bůh putujícího slunce byl nazýván též Harachtej (jedna z forem boha Ré, jeho syn, posléze jediný bůh Ré-Harachtej), jako zosobnění vycházejícího slunce Haremachet. Vedle funkce boha slunce též bůh egyptského krále, a to nejen ve smyslu náboženském (král jako převtělení boha), ale i politickém (náboženské zdůvodnění teokratické despocie). Ve funkci boha nebe bývá Hór nazýván Harver. Jako manžel bohyně Hathóry (tzv. Hór z Behdetu) figuroval jako ústřední postava komplikovaných a nepřehledných legend a mýtů.