Karnak

Karnak je egyptský chrámový komplex, hlavní kultovní středisko boha Amona, na severním okraji města Luxoru (starověký Veset či řecky Théby) na středním toku Nilu; Karnak je jméno současné arabské vesnice.

Do hlavního chrámu se vstupuje mohutnou plochou branou, následuje obdélné nádvoří a sloupová síň. Za ní se vstupuje do vlastního chrámu (naos), temné obdélné místnosti, obklopené chodbami a malými místnostmi. Sloupová síň má plochu asi 5 000 m2 se 134 masivními sloupy v 16 řadách. 122 sloupů je 10 m vysokých, 12 sloupů má výšku 21 m a průměr přes 3 m.

 

Karnak je chrámový komplex a je nejrozlehlejší v Egyptě. Vznikal postupně na rozloze 2000 akrů po dobu 2000 let.. Začalo se stavět kolem 2000 let př. n. l. a dostavovalo se za doby prvních Ptolemaiovců, konkrétně nevlastního bratra Alexandra Makedonského.

Při vstupu do Karnackého chrámu vás uvítají po každé straně cesty řady soch beranů, které cestu stráží. Oba chrámy, Luxorský a Karnacký, byly spojeny tříkilometrovou alejí, kterou střežili podobné sochy beranů.

Až budete odcházet z prvního nádvoří, nemůžete minout velikou sochu faraóna Amenhotepa. Je zajímavá tím, že přestože se královnám sochy nedělaly, Nefertiti byla tak milovaná, že se s ní faraón nechal vytesat. Přestože její pozice je poněkud ponižující. Stojí totiž faraónovi mezi nohama a sahá mu asi ke kolenům. Ale aspoň něco.

Před vstupem do sloupové síně se můžete podívat, kam až sahala voda při povodních v 19. stol. n. l .

Karnacký chrám se pyšní největší sloupovou síní na světě. Znáte ji z filmu Indiana Jones. Sloupy uprostřed, které postavil Amenhotep III. jsou 23 m vysoké a po stranách jsou vysoké 14 m, ty nechal postavit Seti I. Hlavice mají opět tvar lotosu nebo papyru. Sloupy i stěny jsou hojně zdobeny reliéfy.

Div dalšího nádvoří je obelisk královny Hatšepsut. Původně zde stáli dva, ale jeden spadnul, rozlomil se na tři kusy a v současnosti je jeho hrot k vidění o kus dál u posvátného jezírka. Oba obelisky byli odtesány v lomech u Asuánu a po řece dopraveny až sem.

Nejsvětější svatyně je obložena vzácnou červenou žulou a byla zde uložena posvátná bárka.

V další menší sloupové síni vás zaujmou především dvě věci. Dekorace stropu vypadá totiž jako vnitřek stanu a především strop je obdivuhodnou napodobeninou. Druhá zajímavost je trojsoší, které zde stálo, nedbale přetesané křesťanskými hulváty do tvaru neupraveného kříže.

Po procházce kolem posvátného jezírka se dostanete ke slibovanému hrotu obelisku a také si tu pro štěstí můžete sáhnout na zadek asi metrového posvátného skarabea. Kolem něj je vydupaná cestička, protože když jej třikrát obejdete, splní se vám přání.